27.10.2017 13:31
Kapitola I
„Pane, je tu jedna dáma, co se ptá na práci…“ vchází se zaklepáním služebná pana Gordona. Ten se na ní zamyšleně podívá a po odmlce suše dodá: „Přiveďte ji sem.“ Služebná s mírnou úklonou odejde a do dveří vstupuje starší dívka s rudými vlasy. Pan Gordon se jí nečekaně...
26.03.2016 22:30
↓Video dole↓
Z očí do očí, tváří v tvář
Stále je nevidíme; díváme se jinam
Stále pláčou; ale nikdo je neposlouchá
Kdy otevřeme oči?
OTEVŘME OČI!!
Zpíváme tuto píseň, abysme utišili utrpení
Když uslyšíme jejich pláč (když uslyšíme jejich pláč)
Zazpíváme tuto píseň, abysme utišili utrpení
Když...
26.03.2016 22:29
↓Video dole↓
Nellíbí se mi tu ve městě
Jelikož nikdo neví, jak se jmenuji
Začněme si vybírat a zpívat
Domov dnes ještě zní dobře.
No, já chci jít domů
Jo, já chci jít domů
Jo, já chci jít domů
Chci jít domů.
Vyrůstal jsem tam v horách
Dostával se měsíčního svitu v...
26.03.2016 22:25
(…Chybí začátek (i ve videu, které není oficiální)) ↓Video dole↓
Nejsem jediné dítě,
Které vyrostlo touto cestou.
Obklopen lidmi, kteří říkávají, ten rým
o větvích a kamenech.
Jakoby zlomené kosti bolely víc, než urážky, kterými nás nazývají.
A nazývali jimi nás všechny.
Takže jsme vyrůstali...
16.08.2015 00:23
Poznámka: To, že se hlavní postava jmenuje Tsubaki neznamená, že je to o mě (navíc jsem AkaTsubaki, ne Tsubaki). :) Pouze se mi hrozně líbí jména Tsubaki a Hanabi. To je vše. ;)
1. kapitola
„Co si takhle zajít po práci na karaoke?“ Přesvědčuje mě Hanabi, spolupracovnice a dobrá...
09.05.2015 18:43
Byl jeden malý ráček. Měl přátele i rodinu, které nadevše miloval. Nebyl ničí nepřítel a nikoho ze svých blízkých nepomlouval. Měl vše, po čem mohl toužit, ale přesto byl smutný. Cítil se osamělý, i když ho milovali. Cítil se přehlížený a přece ho viděli. S přáteli se cítil...
31.12.2014 11:13
Zdroj: yaoihavenreborn.com/doujinshi/furry-doujinshi
Původní zdroj: tailheat.com/
18.03.2014 19:06
Rada autora: Je lepší si dříve přečíst nerozšířenou verzi. ;)
Jen tak tam stál a zíral.
Tam, v tom lososovém raním úsvitu, pln oranžové naděje, pod staletou břízou Bělokorkou, jenž mnohé zažila a poznala.
V černém oděvu zahalen.
Havraní, jemně zvlněné, dlouhé vlasy cuchal...
16.03.2014 21:24
Jen tak tam stál a zíral.
Tam, v tom lososovém raním úsvitu, pln oranžové naděje, pod staletou břízou Bělokorkou, jenž mnohé zažila a poznala.
V černém oděvu zahalen.
Havraní, jemně zvlněné, dlouhé vlasy cuchal severní větřík. Tu a tam temně zelenou zaleskly se stejně, jak jeho smaragdové...
